Pokud se nový plátce mzdy od povinného (dlužníka) nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (dlužníka) a pro jaké pohledávky, dříve, než mu bylo doručeno usnesení podle věty první, vzniká mu pov

Pokud se nový plátce mzdy od povinného (dlužníka) nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (dlužníka) a pro jaké pohledávky, dříve, než mu bylo doručeno usnesení podle věty první, vzniká mu povinnost provádět srážky dnem, kdy se od povinného (dlužníka) nebo dosavadního plátce mzdy o vedení exekuce dozvěděl. Zároveň zašle soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného (dlužníka) provedl a vyplatil, a oznámí soudnímu exekutorovi, pro které pohledávky je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a jaké pořadí mají tyto pohledávky (§ 295 odst. Jestliže povinný (dlužník) po vydání exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami za mzdy a jiných příjmů získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů uvedených v § 299 o. Plátce mzdy je povinen vyplácet částky sražené ze mzdy povinného (dlužníka) poté, co mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky pro provedení exekuce podle § 52 odst. ř., povinný (dlužník) ani dosavadní plátce mzdy tedy neoznamuje soudnímu exekutorovi skutečnosti spojené s přechodem ze mzdy na dávky nemocenského pojištění a naopak, a dosavadní plátce mzdy rovněž nezasílá soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek. Zároveň zašle soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného (dlužníka) provedl a vyplatil, a oznámí soudnímu exekutorovi, pro které pohledávky je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a jaké pořadí mají tyto pohledávky. Přestal-li povinný (dlužník) pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudnímu exekutorovi, který vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 295 odst. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro exekuci srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 o. Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného (dlužníka) srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že nastaly skutečnosti podle § 52 odst. Změní-li se po vydání exekučního příkazu plátce mzdy, vztahuje se exekuce (exekuční příkaz) srážkami ze mzdy i na mzdu povinného (dlužníka) u nového plátce mzdy (§ 293 odst. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy dnem, kdy mu je doručeno usnesení, které mu soudní exekutor doručí do vlastních rukou a ve kterém ho vyrozumí o vedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, seznámí ho s dosavadním průběhem exekuce, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude toto usnesení doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného (dlužníka) pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Plátce mzdy, u kterého povinný (dlužník) přestal pracovat, je povinen vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat, potvrzení o tom, zda je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. Pokud se v ustanoveních o exekuci srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný (dlužník) nárok na některé z příjmů uvedených v § 299 o. se nepoužije, nový plátce mzdy tedy nevyžaduje od zaměstnance potvrzení, nový plátce mzdy neoznamuje vedení exekuce soudnímu exekutorovi a soudní exekutor mu nedoručuje usnesení, ve kterém by ho vyrozumíval o vedení exekuce. Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné částky, nový plátce mzdy v případě, že jde o vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení, započte na mzdu (dávky nemocenského pojištění) povinného (dlužníka) v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním měsíci, a nezabavitelnou částkou. Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný (věřitel) nebo povinný (dlužník), určí soudní exekutor, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného (dlužníka) sražena, a je-li více oprávněných (věřitelů), kolik z ní připadne na každého z nich (§ 288 o. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Zbytek čisté mzdy, který přesahuje tuto částku, je plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy a pro účely exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se srazí bez omezení (§ 279 odst. Plátce mzdy, u kterého povinný (dlužník) přestal pracovat, je povinen vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat (to obdobně platí pro plátce jiných příjmů, z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena) potvrzení, o tom, zda je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. Kdyby příjem povinného (dlužníka) nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudnímu exekutorovi. ř., nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný (věřitel) uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného (dlužníka) sraženy (§ 292 o. Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu byl doručen exekuční příkaz. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy. Ve vztahu mezi plátcem mzdy a oprávněným (věřitelem) dochází vyplacením neoprávněně sražené mzdy k bezdůvodnému obohacení oprávněného (věřitele) vůči plátci mzdy. Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného (dlužníka) srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že v exekučním řízení nastaly skutečnosti, se kterými. Exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů lze vést na mzdu (§ 276 a násl. Exekuce srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů bude zastavena na návrh plátce mzdy nebo povinného (dlužníka), když povinný (dlužník) po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Neoprávněně sraženou část mzdy je plátce mzdy povinen povinnému (dlužníkovi) vyplatit; pokud tak neučiní, může povinný (dlužník) svůj nárok uplatnit u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.. Sraženou částku vyplatí plátce mzdy soudnímu exekutorovi (§ 46 odst. Po odečtení nezabavitelné částky z čisté mzdy je třeba zjistit, zda zbytek čisté mzdy přesahuje dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (§ 2 nařízení o nezabavitelných částkách). Na návrh povinného (dlužníka) může být exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů zastavena, jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný (dlužník) vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně. Povinný (dlužník) ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručen exekuční příkaz nebo usnesení obsahující vyrozumění o vedení exekuce (§ 294 odst. ř., může se oprávněný (věřitel) domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil (§ 296 odst. Je-li exekuční příkaz doručen plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému (dlužníkovi) vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný (dlužník) měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla. Do jednoho týdne musí povinný (dlužník) soudnímu exekutorovi oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy (§ 295 odst. Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. Údaje o vyživovacích povinnostech je povinen plátci mzdy sdělit a doložit povinný (dlužník).. Výzva soudního exekutora k provádění nižších srážek pozbývá účinnosti dnem, kdy je plátci mzdy doručen další exekuční příkaz srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (dlužníka) nebo vyrozumění soudního exekutora, že oprávněný (věřitel) odvolal svůj souhlas s prováděním nižších srážek. Má-li být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudnímu exekutorovi, který ji rozvrhne mezi oprávněné (věřitele) a sám provede výplatu (§ 291 odst. Plátce mzdy musí oznámit soudnímu exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal povinný (dlužník) pracovat. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy při exekuci, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) (dále jen „nařízení o nezabavitelných částkách“).. Pokud je řeč o plátci mzdy, rozumí se tím i právnické a fyzické osoby, vůči kterým má povinný (dlužník) nárok na některé z příjmů uvedených v § 299 o. Jestliže je ovšem prováděna exekuce srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka, nemá dlužník nárok na mzdu nebo jiný příjem v plném rozsahu, protože plátce mzdy může dlužníkovi vyplácet jen tu část, která je dlužníkovi v exekuci podle zákona určena.. Pobírá-li povinný (dlužník) mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se exekuce na všechny jeho mzdy. Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím (§ 276 o. Soudní exekutor pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému (dlužníkovi) již ze zálohy. Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu (tedy nad rámec nepostižitelné částky), je nepřípustné, a to i když s tím povinný (dlužník) souhlasí (§ 281 o. Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného (věřitele) uspokojena (§ 284 odst. Zbytek čisté mzdy nepřesahující po odečtení nezabavitelné částky součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. Sraženou částku je plátce mzdy povinen vyplatit, i když sám má vůči oprávněnému (věřiteli) peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst (§ 291 odst. Nastupuje-li povinný (dlužník) do práce, aniž by přitom opouštěl dosavadního plátce mzdy, použije se obdobně ustanovení § 293, § 294 a § 296 o. Pokud má povinný (dlužník) za to, že pohledávka oprávněného (věřitele) již byla uspokojena, může proti plátci mzdy podat žalobu o vyplacení neoprávněně sražené části mzdy.. Dochází-li ke změně plátce (při vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení) v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce mzdy (§ 293 odst. Soudní exekutor může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného (věřitele), zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy (§ 293 odst. ř.) a dále na příjmy, které jsou vymezeny v § 299 o. Od tohoto dne provádí plátce mzdy srážky podle dřívějšího exekučního příkazu v plném rozsahu. Plátcem mzdy se rozumí zaměstnavatel nebo jiná osoba, vůči které má dlužník právo na zaplacení mzdy nebo jiného příjmu. může soudní exekutor uložit povinnému (dlužníkovi) i plátci mzdy pořádkovou pokutu (§ 296 odst. Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a § 295 o. Odpovědnost za řádné provádění srážek má plátce mzdy, proto jakmile dojde k uhrazení pohledávky včetně jejího příslušenství, plátce mzdy bez jakéhokoliv pokynu soudního exekutora ustane s prováděním srážek. Přikazuje-li soudní exekutor provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště (§ 286 o. Jde o příjmy uvedené v § 299 odst. Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy pro uspokojení přednostních pohledávek, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.. Má-li povinný (dlužník) vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299 o. Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudnímu exekutorovi. platí, že povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“); způsoby jejího výpočtu stanoví nařízení vlády č. Zjistí-li ten, u koho povinný (dlužník) nastoupil nově do práce, že je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudnímu exekutorovi, který exekuci vede (§ 294 odst. Zjistí-li ten, u koho povinný (dlužník) nastoupil nově do práce, že je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudnímu exekutorovi, který exekuci vede. Jiné příjmy než ty, které jsou uvedeny výše, nelze exekucí srážkami ze mzdy a jiných příjmů postihnout; neznamená to však, že je nelze postihnout jiným způsobem provedení exekuce.. Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.. Jde-li o exekuci srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá exekuci částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.. ř.) Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině (§ 279 odst. Podle platné právní úpravy činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu 19 824 Kč.. Povinný (dlužník) je ženatý a má 2 děti, kterým je povinen výživou. Soudní exekutor o tom vyrozumí povinného (dlužníka) a plátce mzdy.. Dojde-li během exekuce k takové změně rozsudku podle § 163 o. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (věřitelů) a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 zákona č. součet částky životního minima jednotlivce a částky výše vymezených normativních nákladů na bydlení:. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, v § 2. ř., která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se exekuce i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky (§ 284 odst. Nezapočítávají se do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (§ 277 o. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.. Svůj nárok musí plátce mzdy, pokud oprávněný (věřitel) nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, uplatnit žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných (věřitelů), rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků (§ 280 odst. Celkem tedy nezabavitelná částka v exekuci vedené na mzdu povinného (dlužníka) činí 11 564 Kč.. Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) činí 6 608 Kč, jedna čtvrtina nezabavitelné částky se započítává na manželku povinného (dlužníka) (1 652 Kč) a jedna čtvrtina na každé dítě (1 652 Kč + 1 652 Kč). Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný (dlužník) vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Převyšuje-li ji, vyplatí soudní exekutor ze sražené částky oprávněnému (věřiteli) jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (dlužníkovi). Jde-li o vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení, nepoužije se ani § 295 o. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Nezabavitelná částka, která nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.. Soudní exekutor žádné rozhodnutí o ukončení exekuce nevydává.. ř., postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd.

Značky:

mzda exekuce srážka pohledávka povinnost částka podmínka skutečnost dávka ruka osoba správa změna doba žaloba práce výplata výzva účinnost záloha koruna pokuta odpovědnost vláda sazba úhrada úprava výživa náhrada cesta odměna činnost manželka smlouva podpora mzdy exekuce srážkami pohledávky povinnost srážky srážek částky skutečnosti dávky exekuci mzdu pohledávka srážkách povinnosti osobu mzda dávek správou částku částkou částka pohledávek částek změně částkách práci povinnostech osoby exekucí práce pohledávku osoba povinností změnu srážkám pohledávce pohledávkami mezd